Příroda v bílém kabátě

Už jsem přestávala věřit, že se dočkáme sněhu.

Po praktické stránce má suchá zima své výhody. Řidiči se nerozčilují kvůli neodklizeným cestám, my ženy nejsme smutné ze zničených bot o soli, na autobus se nám dobíhá líp....Těch výhod je celá řada.
Jenže bílá barva, sníh a mráz k zimě neodmyslitelně patří. Když jsem se dívala z okna na šedé a hnědé odstíny přírody, smutně jsem zavzpomínala na moje dětství, kdy jsme celé dny trávili venku. Stavěli jsme sněhuláky, olizovali krápníky, váleli sudy v závějích a pořádali sněhové války nebo soutěže o nejrychlejší sáňky. Díky zimně jak má být jsem se naučila bruslit a měla možnost se postavit na lyže (a taky si ověřit, že běžky fakt nejsou pro mě :-) ).Taky jsem poznala, jak je fajn si zmrzlé ruce ohřívat u teplého čaje s citronem a medem a hlavně jak je procházka po třpytivém sněhu balzámem na duši. O to větší radost jsem měla, když mě před pár dny vzbudil před šestou ráno zvuk traktoru s pluhem.
Občas je fajn mít "nepraktické" věci...

Hezké zasněžené dny, Monča

Pozdní Vánoce

Hezké ráno všem :-)

Mám ráda, když Vánoce nekončí Štědrým dnem a můžu své blízké obdarovat i potom. Pro své kamarádky jsem připravila malé dárečky jen tak pro radost. Zastávám názor, že ty nejhezčí (i když v mém případě si tím nejsem jistá) dárky jsou vyrobené od srdce. Holkám jsem vyrobila kytičkovou brož (už jsem se zmiňovala v jednom z příspěvků) a k ní do barvy dokoupila svíčku a bylinné čaje. Balíčky jsem stačila vyfotit už jen dva, protože ty zbylé už našly své majitelky. Na chvíli to u nás vypadalo jako na rozkvetlé louce. Všude byly vyskládané kytyčky a pentle. Doufám, že udělaly radost a že je na holkách aspoň někdy uvidím.

Hezký den, Monča

Dnešní ráno s ananasem

Dobré ráno,

můj dnešní den začal zdravě (pokud tedy nepočítám moji každodenní kávu s mlékem). Venku je krásně, sluníčko mi dodalo dobrou náladu, a tak jsem měla chuť na zdravou a lehkou snídani. V kuchyni na mě čekal ananas. Bohužel ho neumím oloupat tak, abych většinu nevyhodila, takže nastoupil s nožem můj "M" a zpracoval ho. O to víc jsem si pochutnala. Už mám popravdě dost bramborového salátu, smažených ryb, pečiva...Navíc se objevily výčitky z nezdravého jídelníčku a můj žaludek mi to dal patřičně najevo. Snažím se jíst zdravě a pravidelně cvičím a už se těším, až zase nastoupím na svůj režim po týdnu, kdy jsem uklouzávala k těm nezdravým věcem.
Přeji Vám krásný víkend, Monča

Vyšly ryby, vyšly...

Hezké adventní odpoledne,

chci se s Vámi podělit o překvapení, které na mě čekalo na posledním keramičení v tomto roce. Na konci lekce jsem vytvořila tyhle dvě rybky (inspiraci jsem našla na internetu) a zkusila nové glazury. Kdo někdy chodil na keramiku, ví, že věci někdy nevyjdou tak, jak se očekává. Pec si občas dělá, co chce. O to větší jsem měla radost, když se moje "ryby narychlo" povedly. A to mě dovedlo k zamyšlení se, jestli někdy zbytečně od věcí ale i lidí až příliš neočekáváme, a tak se zbavujeme radosti z překvapení...

Hezký den, Monča

Hvězdný večer

Konečně!

Tak moc jsem si vždycky přála svítící hvězdu a ani vlastně nevím, proč se mi jí nikdy nepovedlo koupit. Tento rok jsem ale nic nepodcenila a už nám svítí v okně. Je krásná, jednoduchá a u nás doma. Ježíšek nemůže zabloudit...
Krásný hvězdný večer, Monča

Závěsná hvězda STRALA, Ikea

2. sladká adventní neděle

Druhá adventní neděle má u nás doma sladkou příchuť. Dokončila jsem linecké cukroví, které máme moc rádi a taky perníčky. Ke konci už jsem si to popravdě moc neužívala. Docházely mi nápady na dekorace, sněhová poleva mi zatuhla...
Teď, když mám ale hotovo, všechno hezky naskládáno v krabičkách a uschováno proti náletům mého mlsného "M" se těším na večer, až si zapálíme druhou svíčku na adventním věnci.
Přeji Vám hezký zbytek víkendu, Monča

Adventní

Moje milé,

už jsem zase zpátky. Už několik týdnů mě trápilo špatné svědomí, že jsem se teď hodně dlouho svému blogu nevěnovala. Začátek adventu byl silným popudem k tomu, abych se zase vrátila a podělila se s Vámi o pár fotek a pozdravy.
Nikdy jsem Vánoce neměla tak ráda jako teď. I když jsem doma s bacilem, předvánoční čas a advent si užívám a vůbec mi nevadí, že zatím nenapadl žádný sníh.
Moc se těším na vůni perníčků a jehličí a už se těším, až zapálím na svém adventním věnci druhou svíčku.
Doufám, že i vy se máte dobře.
Hezké dny, Monča

Než začne podzim

Moji milí,

po dlouhé době jsem zase zpátky na svém blogu. Než začne podzim, musela jsem vložit pár střípků z léta. Už na jeho samotném začátku jsem si namalovala detail hvězdice na prostírání a vyrobila k němu svíčku ve svíčkárně Rodas. Kamínky jsem nasbírala nebo spíš ukradla u domu mého tatínka a mušličky jsou, jak jinak :-) od moře.
Dnes jsem nám k obědu prostřela v mořských barvách a už se těším, až nám bílou kuchyň doplní barvičky podzimu, moje oblíbené.

Hezký konec léta, Monča

Výletování III. - Jizerky

Když jsem si mylně myslela, že už je bacil na ústupu, rozhodla jsem se zajít načerpat energii do Jizerek. Tenhle výlet mě stál okamžitý přesun do postele s teplotou. Přecházet nemoc se nevyplácí...Ale zpátky k výletu...
Prošli jsme kolem Královky směrem k Josefodolské přehradě a odtud pak na Novou louku směrem k přehradě Černá Nisa a pak přes Maliník na Českou chalupu. Kolik kilometrů jsme s "M" ušli, to nevím, možná něco přes 20. Posledních pár kiláků jsem únavou už ani nemluvila a myslela na sprchu, čaj a postel. I když jsem své síly a bacila podcenila, na výlet budu ráda vzpomínat. Jizerky jsou plné krásných míst a zákoutí, které jsou často nedoceněné. Navíc jsem větší borůvky od horského potoka nikdy nejedla :-)

Hezké dny, Monča

Bacilový

...asi nemá cenu ani komentovat. Začátek dovolené jsem si představovala jinak.
Dopoledne jsem jela do města a proběhla pár obchodů, ale bacil mě donutil se vrátit domů, zalézt do županu a uvařit si teplý čaj. Chvilku jsem si četla, pak jsem marně hledala v televizi program, u kterého bych vydržela déle než čtvrt hodiny a nakonec jsem se rozhodla udělat palačinky.

Hezké bezbacilové dny, Monča

Náramky

Včera jsem si udělala radost a kromě šatů na českojaponskou svatbu (v dalším příspěvku) jsem si pořídila pár náramků, které mi hned padly do oka. Nemohla jsem je v obchodě nechat.Vypadají moc hezky na ruce všechny dohromady ale i jednotlivě. Jen s jejich zapínáním budu mít možná v rychlosti po ránu trochu problém, ale natrénuji to.

Krásné letní dny, Monča

Domácí cheesecake aneb jak se k nám vrátily barvy

Milé bloggerky,

černobílé období mi od posledního příspěvku vydrželo jen do té doby, než můj "M" začal doslova naléhat, abych připravila nějakou sladkou tečku. Popravdě se mi moc nechtělo. Plavková sezóna se blíží (podle počasí už je možná za námi) a já bych tak ráda posunula svou váhu směrem dolů. Navíc běhat s plným žaludkem...a pak jsou zde výčitky...No, dneska, i kdyby sněžilo, běhat půjdu, protože po kousku dortu fakt musím.
Ale zpátky k té sladké tečce. Ona byla vlastně taková sladkokyselá. Rozhodla jsem se udělat můj, náš oblíbený domácí cheescake s přelivem z lesních plodů. Je to taková rychlovka, kterou se zavděčíte snad každému strávníkovi. Dokonce i tomu, který sladké moc nemusí, což není případ mého "M" :-) Zabere málo času a zvládne ji každý. Cheescake jsem poprvé dělala tento rok, kdy jsem se rozhodla povýšit své kulinářské umění a kromě jiných věcí se chtěla naučit vařit a péct. Ten, kdo šel od nuly v kulinařině jako já, jistě pochopí a možná mi dá i za pravdu, že jakékoliv jídlo, zvláště to, které se povede, si musí vyfotit. Tedy, alespoň já si nemůžu pomoci. Pokaždé běžím pro foťák nebo aspoň pro mobil a dokumentuji. Podnikám takovou gastroturistiku ve vlastní kuchyni, zatím. Jiní si fotí památky nebo zajímavá místa, já pobíhám kolem stolu, cvakám spouští a zaostřuji. Několikrát se mi už stalo, že jídlo vychladlo, ale v případě cheescaku to nevadí. On totiž vychlazený být má.
Přeji Vám krásný zbytek neděle s jakoukoliv tečkou, ať už slanou, sladkou nebo kyselou, Monča

Black and white

Hezké nedělní ráno, milé bloggerky a možná i bloggeři :-)

Začalo nám léto, ale u nás to vypadá spíš jako začínající podzim. Uvědomila jsem si, jak hodně mě počasí ovlivňuje a jak nemám chuť na pestré barvy. Možná dělám chybu...
Svůj dnešní příspěvěk věnuji černobílé klasice, která se objevila na našem stole i na pár nových kouscích oblečení, které jsem si koupila před několika dny.
Odpoledne se možná podívám na nějaký černobílý film pro pamětníky a pak se budu věnovat barvám (čeká mě totiž žehlení :-D ).
Hezkou neděli, Monča

Narozeninová...

Skoro po měsíci jsem se dostala k tomu, abych zdokumentovala narozeninové překvapení, které na mě čekalo od mého "M".
Prvotní šok vystřídala radost a po pár dnech zvykání si, jsme se "šedivákem" kamarádi :-)
Moje oblíbené pivoňky ze zahrady vzaly za své, teplo v bytě se na nich podepsalo a já se s nimi jen těžko loučím.
Monča

Dnešek

Dobré ráno všem!
Dnes mám den dovolené, horka mi moc nesvědčí, a tak jsem se rozhodla na den z kanceláře utéct a užít si trochu volna.
Ráno před pátou jsem se probudila a podařilo se mi přesvědčit mého "M", aby si se mnou šel zaběhat. Ano, v pět ráno jsme vyběhli do přírody. Byla jsem trochu v šoku, když ten můj spáč bez řečí vstal a zamířil ke skříni pro věci na běhání. Párkrát se mě zeptal, jestli chci opravdu jít, ale neprotestoval :-)
Nevzala jsem si s sebou foťák ani mobil, a to si pořád slibuji, že naše běhání někdy zdokumentuji. Začali jsme znovu "běhací" sezónu před několika týdny, chodíme pravidelně ráno o víkendech nebo v týdnu večer. Je to znát na fyzičce, která se přes zimu skoro vytratila. Začátky byly hrozné, ale dávám si malé cíle, kterých pak dosahuju a mám radost. Nejsem žádná profiběžkyně, ale těším se pokaždé, když se vrátím unavená domů a vím, že jsem pro sebe něco udělala a vrátila se ke studijním časům, kdy jsem běhala denně.
Za každý týden si udělám radost. Teď to byla kytička lesních zvonků a pivoněk ze zahrádky.
Hezké dny, Monča

Výletování II.

Nad názvem tohoto příspěvku jsem se trochu pozastavila. Na výlet jsme totiž nikam daleko nejeli ani neletěli ani nepluli. Šli jsme pěkně po svých a na místa, která uvidíte na fotkách jsme se dostali po svých. I tak to ale minivýlet pro nás byl. Mému "M" se nechtělo a o tom, kolik úsilí mi dalo, vytáhnout lenivého chlapa, který se společenským akcím vždy velmi rád vyhne, se rozepisovat raději nebudu. Jak jste na tom vy s vašimi muži?
Muzejní noc pod Ještědem se náramně vydařila. Počasí nás odměnilo vlahým večerem, až jsem měla na chvíli pocit, že jsou prázdniny. Nejprve jsme zavítali do Oblastní galerie, která sídlí v překrásně zrekontstruovaném komplexu bývalých lázní. Už několikrát jsme se tam chystali a pokaždé to nevyšlo. Byla jsem nadšená z velikých prostor a detailů, ze světla, které v budově bylo, z různých zákoutí a z rekonstrukčního záměru. Tohle se opravdu povedlo.
Než jsme vykročili do Severočeského muzea, dali jsme si v galerii kávu a vstřebávali všechny ty dojmy.
Interiér muzea včetně jeho sbírek nebyl tak úchvatný jako v galerii, i tak pro nás jeho návštěva byla zajímavá. Asi nejhezčí zážitek byla návštěva terasy s výhledem na Ještěd a pán s flašinetem.
Když už jsme u těch zážitků, prožila jsem si pár svých "poprvé"...
Poprvé jsem stála na skleněné podlaze, aniž bych se bála, že se něco stane, podlaha praskne a někam se zřítíme.
Poprvé jsem zastavila pohybující se expozici. Bylo to nechtěně a jen proto, že jsem se s neznámou slečnou nemohla dopátrat, jestli šlapáním na starou singrovku pohyby  expozice zrychlíme. Nezrychlily jsme je, naopak jsem způsobily něco, co expozici zastavilo.
Poprvé jsem si vyzkoušela malování pískem.
Poprvé někdo nechtěl peníze, když jsem mu chtěla zaplatit za kávu :-) Nakonec jsem zaplatila.
Poprvé jsem vystoupala na terasu Severočeského muzea, kde mě čekala další moje "poprvé". Poprvé jsem totiž hrála na flašinet před publikem, rudá jako rak. Když posluchači začali házet do klobouku peníze, tak jsem si říkala, jestli to dělají, protože se jim moje exhibice tolik líbila nebo protože chtěli, aby se kliky konečně ujal profesionální flašinetář. "M" se mohl potrhat smíchy (nepřekvapil), můj hudební projev si pečlivě natočil a pak, ještě pečlivěji, mi ho večer pořád dokola pouštěl. Ale abych byla spravedlivá, tak ho musím pochválit, protože mi tleskal nejvíce ze všech.
Tak zase za rok!