Moje "zahrádka"

Dnes mám volno a už o víkendu jsem si plánovala, co budu dělat, co MUSÍM udělat :-) Původní plán byl zůstat v posteli minimálně do osmi, ten ale nevyšel. Vstávala jsem brzy s mým "M", abych mu jako každý den přichystala snídani. No, nemají se Ti chlapi dobře, když se o ně tak hezky staráme?
Druhý krok byl napustit si vanu a zůstat v ní alespoň půl hodiny, opět to nevyšlo. Jakmile můj milý odešel do práce, sedla jsem si k počítači a začala se připravovat na lekci angličtiny.
Třetí úkol spočíval v přesazení truhlíků a vytvoření domova pro nové kytičky a bylinky. Tohle jsem naštěstí splnila a přestože to je práce, zahradničení pro mne znamená neskutečný relax. Moje zahrádka je vlastně balkon, na který, když je hezky, ráda chodím. Jen si tam tak sednu, koukám, jak mi všechno hezky kvete a voní a u toho piju svou oblíbenou kávu. Zkoušela jsem tam i číst, ale přistihla jsem se už tolikrát, jak věnuji pozornost všem těm kytičkám, barvám...
Čtvrtý krok, žehlení. Že bych tento úkol vynechala a vrátila se ke kroku druhému a uvelebila se ve vaně? :-)

Přeji Vám všem krásné a pohodové dny, Monča

Když se mi nechce vařit...

V sobotu se mi nechtělo moc vařit. Celé dopoledne jsem uklízela, prala a snažila se stihnout to, na co jsem neměla čas přes týden. Nechtělo se mi ale moc vařit, vlastně jsem ani nevěděla co. Můj "M" byl také bez chuti, a tak jsem se rozhodla pro jednoduché, obyčejné ale u nás velmi oblíbené jídlo - pečené brambory s jogurtovočesnekovým dipem. To byla taková dobrota!
Před podáváním jsem pečené brambory nasypala do mísy a zakápla olivovým olejem. Do dipu jsem nasypala nakrájené bylinky. Co nejdřív zopakujeme...Monča

Deník Dity P. - ovocná bublanina

Už nějakou dobu ležel Deník Dity P. na polici, tak jsem kuchařku provětrala a upekla ovocnou bublaninu. Recept, který jsem před tím neznala, mě moc bavil a pečení jsem si užívala. Náš domov krásně provonělo rozpuštěné máslo. Už jsem skoro zapomněla, jak voní.
Bublanina byla (ano, byla) dobrá, takže zbylo už jen pár kousků, které jsem uchránila pro dnešní návštěvu kamarádky.
Hezké dny, Monča

Moje první piškotová roláda

Můj dědeček uměl neskutečně dobře vařit a péct. Moc mě mrzí, že jsem se toho od něj nenaučila víc. Teď bych to ocenila.
Kromě všech těch dobrot si vzpomínám na piškotovou roládu plněnou kyselou marmeládou. Nikdy jsem ji nepekla a nevím, proč jsem se zrovna dnes rozhodla, že to zkusím. Proto roláda poprvé, úplně poprvé.
Vím, že by měl dědeček radost. Popraskala mi totiž jen trošičku.
Hezké květnové dny, Monča

Výletování I.

Dlouho jsme s mým "M" nikde nebyli, tak jsme vyjeli vlakem na překrásný zámek Sychrov, který je velmi častou destinací výletníků a naší vlastně také. V zámecké zahradě jsme byli už několikrát, ale nikdy jsme se nepodívali do zámeckého interiéru, až dnes. Počasí se naštěstí ani trochu nepodobalo názvu zámku a sychravě rozhodně nebylo. Moc jsme si to užili.
Snad pro některé z Vás bude náš výlet inspirací jak si užít den volna.
Hezké dny, Monča

Rybičky

Před několika týdny jsem si hrála s hlínou a neměla ponětí, co vytvořím. Nakonec vznikly tyto rybičky. Jelikož se moje tvoření zvrtlo a ryb vzniklo dost na celý rybník, plují do mého imaginárního "e-shopu".

Hezký víkend, Monika

Inspirace sušenkami

Stejně jako některé z kolegyň bloggerek jsem se rozhodla zkusit upéct kakaové sušenky.
1. várka = katastrofa, sušenky se mi spálily
2.várka = povedly se, hurá

Jsou moc dobré, jednoduché na přípravu, ale jednu nevýhodu přeci jen mají. Hrozně rychle mizí z talíře.

Pěkné dny, Monča

Deník Dity P. - kuřecí vývar

Od svého "M" jsem dostala úžasnou kuchařku, kterou jsem si už dlouho přála. Udělal mi tím ohromnou radost. Začala jsem si v ní listovat a zaujaly mne úvodní příběhy každé z kapitol a pak jsem se konečně dostala k jednotlivým receptům. Někteří ji kritizují, jiní chválí. Já patřím k těm hospodyňkám, které tuto kuchařku budou opatrovat a vracet se k ní s láskou.

Jako první jsem udělala domácí kuřecí vývar s nudlemi. Povedl se, jen zelené v něm chybělo...

1.máj - lásky čas

Dny, jako byl tento, mám moc ráda. S mým "M" jsme měli volno, a tak jsme si vychutnávali přítomnost jeden druhého, dlouho spali, odpočívali a políbili se pod rozkvetlou třešní. Tedy, rozkvetlá úplně nebyla. Byl to totiž oříšek nějakou najít a když jsme se tak dívali po tom správném stromě, uviděla jsem jednu, na které byl snad byl jeden jediný zbývající kvítek. Jakoby čekal na nás...Znamená to tedy, že budu celý rok vypadat hezky?
Po cestě od stromu jsem si říkala, jestli ten polibek pod rozkvetlým stromem opravdu zaručí ženě krásu a jestli to znamená, že můžu odložit všechny ty své drahé krémy, líčidla, výčitky že málo spím a moc pracuji. Kéž by tomu tak bylo.
Když jsme se s "M" vrátili domů, zaplavila jsem ho spoustou otázek, proč tomu tak je, kde má tento krásný zvyk kořeny. Nevěděl. Proto jsem běžela k počítači, hledala a našla.

Zvyk líbání se pod rozkvetlou třešní není údajně starým zvykem. Dříve totiž platilo, že příroda byla pro člověka opravdovým příkladem a  lidé věřili, že svou činností mohou ovlivnit přírodu. Polibek pod stromem, který je plodný měl zajistit zamilovanému páru plodnost a ženě k tomu navíc ještě i krásu.

Milé čtenářky mého blogu, budeme doufat. Přeji Vám krásné květnové dny, Monča

 

Takto krásné kvetly třešně, když jsme byli u mého tatínka na Moravě...