Domácí cheesecake aneb jak se k nám vrátily barvy

Milé bloggerky,

černobílé období mi od posledního příspěvku vydrželo jen do té doby, než můj "M" začal doslova naléhat, abych připravila nějakou sladkou tečku. Popravdě se mi moc nechtělo. Plavková sezóna se blíží (podle počasí už je možná za námi) a já bych tak ráda posunula svou váhu směrem dolů. Navíc běhat s plným žaludkem...a pak jsou zde výčitky...No, dneska, i kdyby sněžilo, běhat půjdu, protože po kousku dortu fakt musím.
Ale zpátky k té sladké tečce. Ona byla vlastně taková sladkokyselá. Rozhodla jsem se udělat můj, náš oblíbený domácí cheescake s přelivem z lesních plodů. Je to taková rychlovka, kterou se zavděčíte snad každému strávníkovi. Dokonce i tomu, který sladké moc nemusí, což není případ mého "M" :-) Zabere málo času a zvládne ji každý. Cheescake jsem poprvé dělala tento rok, kdy jsem se rozhodla povýšit své kulinářské umění a kromě jiných věcí se chtěla naučit vařit a péct. Ten, kdo šel od nuly v kulinařině jako já, jistě pochopí a možná mi dá i za pravdu, že jakékoliv jídlo, zvláště to, které se povede, si musí vyfotit. Tedy, alespoň já si nemůžu pomoci. Pokaždé běžím pro foťák nebo aspoň pro mobil a dokumentuji. Podnikám takovou gastroturistiku ve vlastní kuchyni, zatím. Jiní si fotí památky nebo zajímavá místa, já pobíhám kolem stolu, cvakám spouští a zaostřuji. Několikrát se mi už stalo, že jídlo vychladlo, ale v případě cheescaku to nevadí. On totiž vychlazený být má.
Přeji Vám krásný zbytek neděle s jakoukoliv tečkou, ať už slanou, sladkou nebo kyselou, Monča